V této rubrice chceme představit názory lidí, kteří mají co říci k ovzduší v regionu. Sérii rozhovorů zahajujeme povídáním s Janem Kozinou, předsedou správní rady o.p.s. Čisté nebe.

Honzo, hnutí Čisté nebe vzniklo na konci roku 2010. Můžeš ve stručnosti říci, proč?

Založili jsme jej společně s kamarádem Andreem Triandafilu, a můj důvod byl ten, že jsem nechtěl jen nadávat, ale taky alespoň něco pro čistý vzduch udělat. Ale mělo to i konkrétní podnět.

Je pravda, že se nadává hodně, ale jinak nic. Lidi asi mají pocit, že s "tím našim vzduchem" stejně nic nezmůžou. A jaký byl ten konkrétní podnět?

Bylo to prohlášení náměstka ostravského primátora pana Madeje, že podá žalobu na doc. Šráma za šíření poplašné zprávy. Doc. Šrám tehdy zveřejnil své názory, že škodliviny ve vzduchu mohou měnit náš genom. Aniž bych chtěl diskutovat o správnosti toho tvrzení, čekal bych, že zástupce Ostravanů pro životní prostředí takový argument použije jako beranidlo vůči státu, kraji, znečišťovatelům, a ne že dotyčného bude zastrašovat.

Ano, to byl zvláštní okamžik. Taky jsem čekal, že pan Šrám bude přizván k tomu, aby svými zkušenostmi poradil. Ale není to názorná ukázka toho, jak se tady v Ostravě točíme v bludném kruhu, necháváme problém řešit pořád stejné lidi, kteří jej měli řešit už dávno?

Nechci být zbytečně osobní. Je to otázka právě i poptávky obyvatel. Jsem si jist, že každému vadí smrad z lagun, ale nikdo neprotestuje, když stát zpacká jejich odstranění, pak v tichosti prodlouží termín o rok a pak jen dále bezradně prodlužuje. A přesto nejsou nikde žádné protesty. Politici pak mají pocit, že tím mohou nějak proplouvat, řeší si vztahy a budují svoje postavení, místo toho, aby pracovali v náš prospěch.

Dobrá tedy, co s tím chce udělat Čisté nebe?

Chceme spojit lidi, kterým špinavý vzduch vadí tak, že jsou ochotni proti tomu něco udělat (třeba přijít protestovat, napsat dopis nebo podepsat petici), a přilákat k nim další. Volíme spíše vtipné a nenásilné řešení, vyhlásíme zde Národní smogovou rezervaci, ve které není pro zachování unikátního ovzduší leccos dovoleno, stanovíme národní svátek Den smogu a požádáme poslance, aby bylo zákonem nařízeno tisknout na vlakové jízdenky do Ostravy: Ministerstvo zdravotnictví varuje: nevystupujte na stanicích Ostrava-Svinov a Ostrava Hlavní nádraží pokud nejste silní kuřáci. A místo rušených stravenek požadujeme pro Ostravany vzdušenky.

Mimochodem, vzpomněl jsem si na vtip: Vrací se Ostravák z rekreace v Tatrách a říká manželce: Marie, představ si, ti Slováci tam mají neviditelný vzduch!

No, mám radši vtipy, kterým se dá zasmát:). Ale jinak dobrý. Z toho, co uvádíš, to vypadá, že se chcete vydat spíše recesistickou formou. Je to záměr, jak se odlišit od hnutí a občanských sdružení, které už tady fungují a kterých není zrovna málo?

Recese ne, jen vtipně a kousavě, cítím v tom rozdíl, je to totiž vážné. A jiných hnutí zde právě není mnoho, s úctou mohu jmenovat Sdružení Vzduch v Radvanicích a Arniku, ale třeba v tomto ráji ekologických organizací není Greenpeace ani Hnutí duha nijak aktivní. Tak se snažíme spolupracovat s těmi, co zde jsou. Nesmíme ale zapomínat na jednotlivce, kde výrazným bojovníkem je doktorka Schallerová, dětská lékařka z Radvanic.

Proč vlastně podobné aktivity vznikají? Člověk by čekal, že volení zástupci by měli hájit zájmy občanů-voličů. Pak by vše fungovalo i bez tlaku Vzduchu, Arniky a teď ještě Čistého nebe. Nebo se pletu?

Byl jsem letos na akci časopisu Euro, kde bylo přes 50 zástupců ostravského průmyslu, byznysu a politiky a probíral se ekonomický a ekologicky stav kraje. V panelu byl ministr Chalupa, Topolánek a další zajímavá jména. Vyzval jsem ministra, aby své názory prezentoval v Ostravě veřejně a někteří zástupci průmyslu se vyjádřili, že přece oni tady jsou veřejnost a tím to hasne, že o těchto věcech nemůže rozhodovat ulice. Problém je v tom, že ulice to musí dýchat, protože průmyslník si pořídí vilku v Klimkovicích a je happy. Zástupci znečišťovatelů mimo mikrofon přiznávají, že z ekonomických důvodů budou odkládat ekologická opatření, co to jen půjde. A politici se cítí strašně sami, zranitelní a napadáni ze všech stran, a tak jsou vděčni za jakoukoli podporu ze strany průmyslu, a jsou pak vůči nim zavázáni a obhajují je.

To mi připomíná doby před dvaceti lety, kdy soudruzi říkali, že je nezajímá nějaká ulice. Ale na druhou stranu, mne to až tak neudivuje. Honzo, máte v Čistém nebi odborníky, kteří se v problému s ovzduším vyznají? Ptám se proto, zda se dá nějak vysvětlit, že zdejší ovzduší potřebuje změnu, i lidem, kteří mávnou rukou a říkají, že před dvaceti lety to bylo hrozné, takže teď je to vlastně v pohodě?

Sami nemáme, ale spolupracujeme s nimi a snažíme se v tom také sami orientovat. Máme čtyři typy znečištění a k nim věčné diskuse, jaký podíl mají na smogových situacích: průmysl, lokální topeniště, dopravu a přísun emisí z Polska. Každý z nich je na velkou diskusi. Podle mne je doprava stejná jako v jiných městech a její vliv je významný v blízkosti dopravních tepen. Lokální topeniště jsou velký problém, protože region je chudý a tedy nemá každý na plyn a navíc jsou zde v širším okolí Ostravy tisíce domků rozprostřených po krajině. Průmysl samotný šel za posledních dvacet let s emisemi opravdu výrazně dolů. Ale to mluvíme o měřených emisích procházejících komíny, existují ale také tak zvané fugitivní emise, to jsou ty, které vznikají na volných prostranstvích, unikají okny, rozvody a podobně. Co když ty dnes tvoří polovinu znečištění? Dříve tvořily třeba pět procent. Ale dnes mohou hrát velkou roli, protože se nijak nesnížily. A konečně Polsko hraje svou roli, přestože větry vanou většinou od Jeseníků, takže emise jdou od nás do Polska. Jenže zrovna v zimě, kdy jsou meteorologické podmínky pro vznik smogu příznivé, jsou často mrazivé severovýchodní větry, které přinášejí polské emise. A polská legislativa v této oblasti za českou pokulhává.

Díky za stručný rozbor. Přece jen, nejsou aktivity Čistého nebe zbytečné, když se konečně kolem ovzduší začíná něco dít? Ministr Chalupa ustavil pracovní skupinu, existuje akční plán pro zlepšení ovzduší. Čerstvá je zpráva, že ministr slíbil, že podpoří výměnu kotlů v rodinných domcích...

Máme připravenou kritiku akčního plánu. Je to podle nás jen způsob, jak předvést aspoň nějakou aktivitu. Stejně tak se dívám na ministrovy sliby - slibem nezarmoutíš. Taky jiní slibovali, že dnes už laguny nebudou existovat. U nikoho není rozdíl mezi slovy a činy větší, než a politiků. A akční plán je takové milé slohové cvičení. Třeba formulace stojí za citaci:  Ministerstvo životního prostředí prověří možnosti pro vytvoření prostoru k poskytování finanční podpory na pořízení.... Nesnáším takovou řeč, kdybych takto řídil firmu, zkrachovala by. A stát není nic než velká firma.

Dále je zajímavé, jaký je cíl akčního plánu, téměř jej není možné v textu najít, jedině snad, že má za cíl "ulevit od znečištěného ovzduší". Pro mne je to opravdu nízký, nejasný a nedostatečný cíl. Co tak třeba dát si za cíl plnění emisních zákonných limitů?

Já při čtení těchto formulací dostávám kopřivku. Někdy začínám i škytat. Chudák čeština... Takže k akčnímu plánu jsi spíše skeptický? Proč vlastně všechno, co se týká ostravského ovzduší, trvá tak dlouho? Vždyť na to, že se situace zhoršuje, upozorňovala média už před deseti lety. Bohužel, marně...

A jak se nám uleví v ovzduší, když budeme posílat děti na ozdravné pobyty, což je také součást akčního plánu? Nic proti tomu, ale je to podobná logika, jako kdyby ruská mafie prohlásila, že teď už bude hodná a zajistí do roku 2020 pokles hladiny kyseliny sírové v Orlíku o 2%. Možná to přeháním, ale cítíš tam tu podobu? Neřešíme zdroj problému, neřešíme ani věcnou stránku, jen děláme propagandu.

Přece jen, je ovzduší na Ostravsku tak špatné?

Já jsem skeptický hlavně k politikům. A to třeba některé z nich osobně znám, vážím si jich a třeba na primátora takto nedám dopustit. Na vině je snad systém, i primátor je jen jeden hlas v zastupitelstvu. Primátor nebo hejtman nejsou majitelé ani ředitelé. Dám příklad z jiné strany: Máme konečně dálnici do Ostravy, Dostavěná není, to si nenamlouvejme, chybí 30 km kolem Přerova. Ale dá se používat, pokud jedete 100km rychlostí od Olomouce do Vyškova. Nicméně: věřili byste v roce 1989, 1990, 1991 a tak dále, že na ni budeme čekat 20 let? Dvacet let! Samotná stavba přitom trvala možná dva roky.

Stát je prostě neřízený gigant, který žije svým životem. Každá soukromá firma, kdyby takto fungovala, dávno zkrachuje. Ale zpět k otázce – je situace s ovzduším opravdu tak špatná?

Ano, je. Na mapě Evropy patříme ke špičce. Limity na prach na celý rok vyčerpáme během února, a třeba sledovaný rakovinotvorný benzo(a)pyren bude po přijetí evropských limitů trvale zcela mimo ně.

Přitom každý může aspoň něco málo pro zlepšení ovzduší udělat. Proč třeba radnice pomocí svých zpravodajů nepíšou o nebezpečí topení PET lahvemi naplněnými pilinami s olejem?

Myslím, že takové aktivity existují, jen jsou nedostatečné, jedna proběhla pod krajským úřadem, teď třeba sdružení Vzduch chystá podobnou akci v Bartovicich, je to i součástí akčního plánu. Na druhou stranu, stát se chová k Ostravsku jako macecha. Dovolí prolomit soukromí exekutorům, ale ne kontrolorům kotlů. Přitom ti první jsou podstatně nepříjemnější, než ti druzí. A pro udušené okolí je nějaká exekuce zcela nezajímavá...

Děkuji za rozhovor

Petr Žižka


Profil: Honza Kozina

Narodil se a žije v Ostravě, studoval v Brně Vysoké učení technické. Po studiích pracoval jako asistent na VŠB, po revoluci předseda Akademického senátu VŠB, dnes podniká v personální agentuře. Spoluzakladatel obecně prospěšné společnosti Čisté nebe, má rád hudbu, aktivní sport a časopis Respekt.

Vyhledávání

Máte zájem o náš zpravodaj?

 

Podpořte nás

Philips

Go to top