Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a jeho polský protějšek Andrzej Kraszewski podepsali ve čtvrtek memorandum o zlepšení kvality ovzduší v česko-polském příhraničním regionu. Jak ministr uvedl ve svém prohlášení: „Memorandum není jen formální cár papíru, má za cíl zcela konkrétní opatření. S Polskem koordinujeme naše pozice už dlouho dobu.“

Zatímco zasvěcený pozorovatel situace v Moravskoslezském kraji se zřejmě zarazí nad onou dlouhodobou spoluprací česko-polské strany, jedno tomuto kroku nelze upřít, a to, že MŽP konečně vyvinulo alespoň nějakou snahu situaci řešit. Samotná snaha ale nestačí. Jaké jsou tedy konkrétní závazky a opatření, které toto memorandum určuje?

Na úvod je dobré připomenout, jak je vůbec memorandum vymezeno obecnou definicí. Ta říká, že memorandum se v „diplomacii ...užívá pro významná, i když právně nezávazná společná stanoviska státních představitelů.“ Pro začátek to tedy pro region není nijak přívětivá zpráva. I kdyby byl dokument sebevíc konkrétnější a alarmující (což bohužel není), pro žádný ze států není právně závazný.

Samotný text memoranda jen velmi obecně vymezuje česko-polskou spolupráci v ochraně ovzduší v slezském regionu. Konkrétních kroků obsahuje jen poskrovnu, a i ty jsou často velmi diskutabilní:

  • Jako jeden z kroků dokument uvádí ochotu obou stran „poskytovat si vzájemně informace v rámci pravidelných vzájemných diskusí o jednotlivých plánovaných opatřeních a úzce spolupracovat při provádění těchto opatření“. Jak již čtenář znalý ostravské situace tuší, bližší informace o těchto diskusích a třeba i jejich rozvrh není k dispozici.
  • Dokument hovoří o „zjednodušení administrace stávajících i budoucích grantových programů spojených se ... zlepšování(m) energetické účinnosti obytných budov a využívání(m) místních obnovitelných zdrojů energie“. Po krachu dotačního programu na podporu zelené energie, je jasné, že toto opatření (ač ve své podstatě bohulibé) je jen formální formulací, kterou chce ministerstvo vyhovět populární nízkouhlíkové rétorice. Konkrétní podpora těchto nízkoenergetických projektů bude ze strany státu nicméně i nadále zoufale nízká.
  • Text uvádí, že je „nutné vytvářet mechanismy včasné a účinné vzájemné výměny informací při povolování zdrojů znečištění ovzduší“. V tomto případě vezměme příklad, který ministr Chalupa uvedl ve svém projevu v Parlamentu ze dne 21. 9. 2011. Ministr Chalupa citoval příklad, kdy jeden velký průmyslový podnik na moravskoslezské straně má limit 20 a tři podniky stejného subjektu pár kilometrů za hranicemi na polské straně mají limity 100, přičemž poukázal na přísnost české legislativy ve srovnání s jinými zeměmi. Pokud naším hlavním zájmem bude to, jak co nejspravedlivěji namíchat „smogový koktejl“, aby si každý znečišťovatel přišel takzvaně na své, nikdy se k nějaké systémové změně nedobereme. Otázkou není to, jestli znečišťuje více Jacek nebo Janek, ale to, aby velcí znečišťovatelé byli nuceni v rámci svých států a EU znečišťovat co nejméně.
  • Dokument také uvádí, že ministerstva budou „podporovat vzájemnou přeshraniční spolupráci odborných institucí v sdílení dat, informací a instrumentů zaměřených na zlepšení kvality ovzduší“. K tomu je potřeba říci jen jediné: data máme již dlouhou dobu, internet je v dnešní době samozřejmostí. Je potřeba přestat o sdílení dat mluvit a začít jednat. Příkladem, že to jde, může být státním institucím komerční či neziskový sektor.

Český překlad memoranda naleznete ZDE.

Zdroj foto: Ministerstvo životního prostředí

Vyhledávání

Máte zájem o náš zpravodaj?

 

Podpořte nás

Philips

Go to top