Ing. Bedřich Nečas při přednášce v rámci Science CaféPřednáškový sál kavárny Atlantik byl 25. 4. 2012 svědkem dalšího dílu Science Café, tentokrát se zaměřením na téma Dopravy a jejího vliv na kvalitu ovzduší. Publiku přišli svou práci a názory představit Ing. Jiří Jedlička – z brněnského Centra dopravního výzkumu (CDV), Ing. Jakub Unucka – místostarosta obce Klimkovice, Ing. Bedřich Nečas – ze společnosti UDI Morava, s.r.o. a Ing. Martin Krejčí – cyklokoordinátor města Ostravy.

Po oficiálním zahájení večera jako první vystoupil Jiří Jedlička z CDV, které pod jeho vedením zpracovalo Studii proveditelnosti nízkoemisních zón v Moravskoslezském kraji (MSK) (pdf - 4,9 MB). Studie u 16 měst v MSK od Bohumína, přes Krnov až po Studénku zhodnotila možnost vyhlásit v těchto městech s více než 10 tis. obyvateli nízkoemisní zóny (NEZ). Jiří Jedlička publiku Science Café také ukázal modelový příklad zavedení NEZ ve městě Opava při různých úrovních zákazu vjezdu vozidel dle emisních limitů (EURO 1 až 4). Podle výpočtového modelu by v Opavě vyhlášením NEZ v oblasti centra mezi ulicemi Krnovská, Praskova, Ratibořská, Rolnická a Palhanecká došlo ke snížení různých druhů zplodin od 7 do 16,5 %. Toto jsou obdobné výsledky, kterých dosáhli po zavedení NEZ v německých městech. Na rozdíl od Německa, kde došlo k celkovému snížení škodlivin, se ale u českých měst předpokládá, že úbytek škodliviny v NEZ nahradí nárůst škodlivin na objízdných trasách NEZ. Jak p. Jedlička uvedl v Německu zavedení NEZ vedlo k 30% obměně vozového parku za novější vozidla s lepšími emisními vlastnostmi. Dle závěrečného slova Jiřího Jedličky jsou NEZ jedním z nástrojů politiků na zlepšení kvality ovzduší ve městech, ale velká část zodpovědnosti leží i na samotných lidech, kteří automobily ve městě používají.

Prvním městem v ČR, které se snažilo o vyhlášení NEZ se staly Klimkovice. Zdůvodnění tohoto kroku přišel do Science Café vysvětlit místostarosta Ing. Jakub Unucka. Hned na úvod své prezentace přiznal, že město si je vědomo toho, že možnost vyhlásit NEZ zneužívá k prosazení svých záměrů, které až tak nesouvisí s kvalitou ovzduší. Městem Klimkovice projede každodenně přes 8 tis. automobilů, z toho 3 tis. nákladních vozidel a z toho několik set nákladních vozidel s hmotností přes 40 t vozící kamenivo převážně na stavbu polských dálnic. Více než polovina z těchto vozidel by mohla jet po dálnici, ale jízdou přes Klimkovice si nemusí kupovat dálniční známku (vozidla do 3,5 t), resp. se vyhýbají placení mýtného a u nákladních vozidel dále nehrozí vážení celkové hmotnosti vozidel, které probíhá u jedoucích vozidel před klimkovickým tunelem.

Město Klimkovice po rozpracování návrhu na vyhlášení NEZ navrhuje stávající legislativu rozšířit mimo jiné o možnost pořídit si krátkodobou výjimku pro vjezd do NEZ (např. pro návštěvníky sanatorií) či rozšířit výdejní místa emisních plaket např. na stanoviště STK a Měření emisí. Město vnímá vyhlášení NEZ jako nejméně účinné řešení problematiky průjezdné dopravy, ale v tuto chvíli jako jediný nástroj, který má samospráva v rukou. Trváním na vyhlášení NEZ město doufá, že přinutí zodpovědné orgány k umístění v okolí Klimkovic značky zakazující vjezd pro nákladní vozidla nad 12 t mimo dopravní obsluhy. Takovým zákazem by podle slov Jakuba Unucky v Klimkovicích došlo ke snížení prašnosti, exhalací, přímého ohrožení obyvatel a návštěvníků lázeňského města a škodám na obecních komunikacích, které těžké nákladní doprava v současné době způsobuje.

Jako třetí vystoupil v rámci večera Ing. Bedřich Nečas, dopravní projektant dlouhodobě odborně působící v MSK a tedy i v Ostravě. Bedřich Nečas kromě zhodnocení a porovnání dopravního zatížení ostravských komunikací motorovou dopravou také představil zajímavé srovnání dopadu provozu nákladního a osobního vozidla. Na základě porovnání produkce oxidu dusičitého (NO2) u nákladního a osobního vozidla s dieselovým a benzinovým motorem s ohledem na existenci EURO 1 – 4 při rychlosti 50 km/h lze říci, že jeden těžký nákladní automobil s dieselovým motorem vyprodukuje cca tolik gramů NO2 jako cca 40 až 150 osobních automobilů na benzinový pohon. Při současném rozmanitém vozovém parku je pak možné konstatovat, že jeden nákladní automobil se rovná 75 osobním vozidlům. Přítomní odborníci se shodli, že podobný hrubý poměr by zřejmě byl i u produkce ostatních měřených škodlivin z motorové dopravy. Bedřich Nečas proto dává do úvahy vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší větší výsadbu zeleně, která bude bránit v okolí komunikací víření prachu a dalších částic. Dále by doporučil zvýšenou údržbu komunikací kropením pro odstranění vlivu resuspendovaného prachu (prach zvířený průjezdem vozidla), dostavbu komunikací, které odvedou vozidla mimo obydlená území (např. ul. Rudná, prodloužena Mostní/Krmelínská, Severní spoj II. stavba), a omezení vjezdu nákladní dopravy či vyhlášení nízkoemisních zón, které by tlačily na změnu vozového parku. Větší podporu by také věnoval veřejné hromadné dopravě v podobě zlepšení komfortu na tramvajových zastávkách, kvalitnějšími přestupními uzly, zjednodušením tarifu a odbavení a zkvalitňoval by také podmínky pro cyklistickou dopravu. V otázce záchytných parkovišť by Bedřich Nečas věnoval větší pozornost parkovištím v okolí centra, kde v současné době je polovina parkovacích stání na pozemcích určených k zástavbě, než záchytným parkovištím na okraji města, které by díky dobré průjezdnosti městem (roštový systém pozemních komunikací) nebyly tolik vytížené.

Na poznámku o potřebě stavby nových komunikací navázal svou přednášku Ing. Martin Krejčí, který je cyklokoordinátorem města Ostravy. Dle jeho slov podle všeobecných znalostní dopravního inženýrství nová komunikace neodebírá dopravní zatížení z okolních „starých“ komunikací, ale sama přináší cca 10 % nových cest. Proto pokud chceme ve městě podporovat městskou hromadnou či cyklistickou dopravu, nemůžeme povolovat další dopravní infrastrukturu v centru jako např. kapacitní parkoviště na Nově Karolině. Ve své prezentaci Martin Krejčí představil minulost, přítomnost i výhled cyklistické dopravy v Ostravě. V roce 2012 začala stavba cyklistických stezek podél Ostravice, v rámci úpravy kř. Plzeňská x Čujkovova bude pro cyklisty zlepšeno křížení silnice I. třídy. Dále se počítá s dalším vyznačováním předsazených míst pro cyklisty na světelně řízených křižovatkách a s několika úseky s vyznačením vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty. V dalších letech se počítá se stavbou cyklistické stezky podél Odry (schválené finance z Regionálního operačního programu) a cyklistická stezka od kolejí VŠB k hvězdárně v Porubě. Pro větší rozvoj cyklistické infrastruktury by bylo potřeba zvýšit zájem některých městských obvodů o tento druh městu přívětivé dopravy. Dále je zapotřebí, aby cyklistům vycházeli vstříc i zaměstnavatelé či školy a umísťovali ve svých prostorách bezpečné kolárny či sprchy. Na rozvoj cyklistické infrastruktury by měli myslet i developeři. Např. kvůli požadavku finského investora výškových budov na Náměstí republiky, aby jeho zaměstnanci mohli do práce dojíždět na kole, bude prodloužena cyklistická stezka od Krajského úřadu podél ul. 28. října. Martin Krejčí svou prezentaci zakončil slovy, že v západoevropských městech jezdí do práce či do školy na kole 10 – 20 % obyvatel. Pro Ostravu, kde na kole jezdí cca mizivé procento obyvatel, je zde šance zvýšením podpory cyklistů snížit negativní dopady motorové dopravy (emise, dopravní nehody, atd). Motorová doprava však musí být současně omezována, aby na jízdní kola nově nepřesedli lidé v současné době využívající MHD.

V diskuzi, která probíhala mezi jednotlivými příspěvky, odborníci např. vysvětlili, že byť objížděním NEZ dojde k prodloužení ujeté vzdálenosti vozidla, zároveň dojde ke snížení emisí plynulejší jízdou vozidla oproti popojíždění v kolonách či rozjíždění v křižovatkách při jízdě přes centrum města. Jiří Jedlička spolu s dalšími diskutujícími uvedli odhad, že vliv dopravy na celkovém znečištění je pro Ostravu okolo 18 %. Podle účastníků diskuse dělení vlivu velkých průmyslových zdrojů, lokálních topenišť a dopravy na třetiny vychází z nedostatečně známého vlivu lokálních topenišť, jež vychází z neznalosti přesného počtu takových drobných znečišťovatelů oproti poměrně přesné evidenci průmyslových zdrojů a motorových vozidel.

Autor článku: Josef Laža

Prezentace hostů:
Ing. Jiří Jedlička: Nízkoemisní zóny v MSK - Studie proveditelnosti (ppt - 2,9 MB)
Ing. Bedřich Nečas: Doprava a její vliv na kvalitu ovzduší (pdf - 2,5 MB)
Ing. Martin Krejčí: Cyklistická doprava v Ostravě a okolí (pdf - 4,6 MB)
Ing. Jakub Unucka: Nízkoemisní zóna Klimkovice (ppt - 1,8 MB)

Vyhledávání

Máte zájem o náš zpravodaj?

 

Podpořte nás

Vypakuj smog z Ostravska!!!

Čoudí ti komín?

Webová a mobilní aplikace Čistý komín

Mobilní aplikace

SmogAlarm

Hlídka Barona Prášila

Kanárci.cz

Kanárci.cz

CITI-SENSE Ostrava

Jsme členy

Zelený kruh logo

Go to top