Ostrava, 28. leden 2015
Hlídka Barona Prášila pokračuje se svým seriálem o boření mýtů týkajících se ovzduší. Tentokrát si vzala na paškál mýtus o tom, že „ovzduší v Ostravě přece není o nic horší než v Praze.“
Myslíte si, že je to pravda?
Podle oficiálně dostupných dat je zřejmé, že Praha je na tom, co se týče ovzduší, o mnoho lépe než Ostrava. Jednak až devětkrát nižšími hodnotami jedovatého benzo[a]pyrenu v ovzduší, tak i průměrnými hodnotami prachových částic. Navíc se liší i zdroj znečištění. V Praze může za překročení imisních limitů vysoké dopravní zatížení, kdežto v Ostravě jsou hlavními zdroji znečištění průmyslové zdroje a lokální topeniště.
V čem je kámen úrazu? Myslím, že většina z vás už tuší. Ano, stejně jako v případě srovnání Ostravy a Paříže je to množství nebezpečné látky benzo[a]pyren. Benzo[a]pyren je sloučenina, která je silně karcinogenní a mutagenní. Vzniká nedokonalým spalováním, a v době inverzního počasí její koncentrace výrazně stoupá. Do těla se dostává navázáním na jemné částečky prachu PM10 a menší. A právě na Ostravsku se tyto dvě látky nacházejí v hojném počtu a jejich spojení je vysoce nebezpečné pro zdraví obyvatel. Podle ročenky Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013 IV.2.3 mezi hlavní zdroje benzo[a]pyrenu patří spalování tuhých paliv v domácích topeništích a doprava. A právě v Ostravě a Praze jsou zdroje této látky odlišné stejně jako její množství v ovzduší. V Ostravě jsou to především lokální topeniště a průmysl (Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013 (V.3.2), v Praze je to automobilová doprava (V.1.2).
Podle tabelární ročenky Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2013 překračovaly roční imisní limit 40 µg/m3 pro polétavých prach PM10 průměrné hodnoty na pěti měřících stanicích z celkových sedmi, viz následující tab. č. 1. Nejhorší situace je v Ostravě Zábřehu, Přívoze a Radvanicích.
Tab. č. 1 Průměrné hodnoty polétavého prachu PM10, PM2,5 a benzo[a]pyrenu v Ostravě za rok 2013
Limit = 40 µg/m3 | Limit = 25 µg/m3 | Limit = 1µg/m3 | |
Měřící stanice | PM10 v µg/m3 | PM2,5 v µg/m3 | Benzo(a)pyren v ng/m3 |
Ostrava - Radvanice OZO | 43,7 | 5,4 | |
Ostrava - Českobratrská | 40,3 | ||
Ostrava - Fifejdy | 40,6 | ||
Ostrava - Mariánské hory | 38,7 | 2,9 | |
Ostrava - Poruba | 35,5 | 28,1 | 2,9 |
Ostrava - Přívoz | 43,7 | 34,3 | 4,4 |
Ostrava - Zábřeh | 45,7 | 33,9 | |
Ostrava - Radvanice ZÚ | 9,4 |
Zdroj: vlastní zpracování na základě tabelární ročenky 2013 CHMI
Pro polétavý prach PM2,5 je situace ještě horší. Průměrné hodnoty překračovaly roční imisní limit 25 µg/m3 na všech měřících stanicích v Ostravě. Nejhorší situace byla v Ostravě Přívozu, kde byla roční průměrná hodnota 34,3 µg/m3. Zdaleka nejhorší ale byly hodnoty naměřeného benzo[a]pyrenu, které v roce 2013 překračovaly povolený limit 1 µg/m3 až 9ti násobně!! Situace se na jednotlivých měřících stanicích v Ostravě lišila, ale všude překračovala zákonem stanovený limit. Zmíněný devítinásobek oproti limitu byl průměrně naměřen v Ostravě Radvanicích.
Jaká byla loni situace v Praze? To uvádí následující tabulka č. 2. Červených čísel výrazně ubylo. U polétavého prachu PM10 nebyl průměrně překročen roční limit vůbec. U polétavého prachu označovaného PM2,5 byl roční limit překročen v průměru na jedné měřící stanici ze tří, v Praze 2 – Legerova. Benzo[a]pyren se v Praze měří pouze na dvou stanicích: v Praze 4 na Libuši, kde byl limit překročen o 0,2 µg/m3, a v Praze 10 – Šrobárova, kde byla průměrná naměřená hodnota limitní 1 µg/m3. Výrazně lepší číslo oproti Ostravě, že?
Tab. č. 2 Průměrné hodnoty polétavého prachu PM10, PM2,5 a benzo[a]pyrenu v Praze za rok 2013
Limit = 40 µg/m3 | Limit = 25 µg/m3 | Limit = 1µg/m3 | |
Měřící stanice | PM10 v µg/m3 | PM2,5 v µg/m3 | Benzo(a)pyren v ng/m3 |
Praha 1 - nám. Republiky | 27,3 | ||
Praha 2 - Legerova | 31,1 | 26,1 | |
Praha 2 - Riegrovy sady | 22,7 | 16,9 | |
Praha 4 - Braník | 19,2 | ||
Praha 4 - Libuš | 29,2 | 1,2 | |
Praha 5 - Řeporyje | 30,9 | ||
Praha 5 - Smíchov | 27,4 | 14,1 | |
Praha 5 - Stodůlky | 25,1 | 16,4 | |
Praha 5 - Svornosti | 34,1 | ||
Praha 6 - Suchdol | 26,6 | ||
Praha 6 - Veleslavín | 31,4 | ||
Praha 8 - Karlín | 32,3 | ||
Praha 8 - Kobylisy | 19,8 | ||
Praha 9 - Vysočany | 24,1 | ||
Praha 10 - Průmyslová | 28,4 | ||
Praha 10 - Vršovice | 30,3 | ||
Praha 10 - Šrobárova | 1 |
Zdroj: vlastní zpracování na základě tabelární ročenky 2013 CHMI
Jak bylo zmíněno na začátku, hlavním zdrojem znečištěného ovzduší v Praze je doprava. Za účelem snížení emisí z dopravy chystá Praha od roku 2016 zřízení nízkoemisní zóny (.pdf). To by mělo výrazně nápomoci ke snížení znečištění v centru pražské metropole. Velikost a umístění nízkoemisní zóny ukazuje následující obrázek č. 1.
Do budoucna tedy čeká Prahu díky nízkoemisní zóně zlepšení ovzduší. V Ostravě je situace složitější a zlepšení ovzduší je tam během na delší trať.
Obr. č. 1 Rozsah nízkoemisní zóny v Praze od roku 2016
Tento článek vznikl díky podpoře Nadačního Fondu Hyundai a Nadace Open Society Fund Praha.