Nastavení cookies
DOMŮ > Stav ovzduší > Stav ovzduší v MSK

Stav ovzduší v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj a zejména Ostravsko je v současnosti oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice, a stejně tak patří k nejznečištěnějším oblastem v rámci Evropy. Na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek bývají překračovány imisní limity polétavého prachu (PM10, PM2,5) a benzo[a]pyrenu.

Jak jsme na tom v rámci Evropy?

Spolu s polským Slezskem patří Moravskoslezský kraj ke nejznečištěnějším částem Evropy.

oblasti s překročeným denním limitem PM10 v roce 2017 oblasti s překročeným ročním limitem PM10 v roce 2017 oblasti s překročeným ročním limitem PM2.5 v roce 2017 oblasti s překročeným limitem benzo(a)pyrenu v roce 2017

Zdroj:
https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2019

Jak jsme na tom v rámci ČR?

Území s nejhorší kvalitou ovzduší v České republice je územím aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Největším problémem této lokality jsou vysoké koncentrace jemných prachových částic a na nich navázaného rakovinotvorného benzo[a]pyrenu. V roce 2018 byl denní imisní limit PM10 překročen na 45 monitorovacích stanicích, z nichž 24 bylo na území Moravskoslezského kraje. V roce 2019 byl denní imisní limit PM10 překročen na šesti monitorovacích stanicích, z nichž se pět nachází na území Moravskoslezského kraje. Roční imisní limit PM10 byl v roce 2018 překročen na třech stanicích - všechny se nacházejí na území Moravskoslezského kraje.

oblasti s překročeným denním imisním limitem PM10 v roce 2018 oblasti s překročeným ročním imisním limitem PM10 v roce 2018

V roce 2018 byl překročen roční imisní limit pro PM2.5 na 13 monitorovacích stanicích, opět se všechny nacházejí na území Moravskoslezského kraje.

oblasti s překročeným ročním imisním limitem PM2.5 v roce 2018 pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací PM10 (2014-2018) pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací PM2.5 (2014-2018)

Roční imisní limit pro látku benzo(a)pyren byl v roce 2018 překročen na 22 monitorovacích stanicích, z nichž 14 se nachází v Moravskoslezském kraji.

oblasti s překročenými ročními imisními limity pro benzo(a)pyren v roce 2018.

Zdroj:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/2018_enh/pdf/MaximaH-RAP.pdf
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/18groc/gr18cz/IV.2.BaP_CHMU2018.pdf
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/18groc/gr18cz/IV.2.BaP_CHMU2018.pdf
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/18groc/gr18cz/IV.1.PM_CHMU2018.pdf

Vývoj emisí

Laicky řečeno, emise jsou to, co uniká přímo od zdroje (komín, výfuk apod.). Nepříznivý stav ovzduší na Ostravsku je způsoben především vysokou koncentrací těžkého průmyslu v regionu a geomorfologickými podmínkami hornoslezské pánve, v níž Ostravsko leží, neboť při špatných rozptylových podmínkách zejména v zimních měsících se zde znečištění koncentruje.

Mezi hlavní zdroje znečištění patří:

  • průmyslová výroba: zdrojem tohoto znečištění jsou především výrobní a spalovací procesy ve velkých průmyslových podnicích, zejména hutích a elektrárnách.
  • doprava: znečištění je způsobeno zplodinami z motorového pohonu vozidel a vlastním provozem na pozemních komunikacích.
  • lokální topeniště: zdrojem tohoto typu znečištění je pálení nevhodných materiálů v domácích kotlích na tuhá paliva, zejména odpadů a uhelných kalů.
  • znečištění z Polska

V rámci České republiky je nejvyšší množství emisí prachových částic na kilometr čtvereční za rok 2017 v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

měrné emise PM10 v roce 2017 měrné emise PM2.5 v roce 2017

Zdroj:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/18groc/gr18cz/IV.1.PM_CHMU2018.pdf

Emise tuhých znečišťujících látek (TZL) z REZZO 1 a 2 (velké zdroje) v Ostravě klesají, emise oxidu uhelnatého z tohoto zdroje stoupají.

Měrné emise z vytápění domácností v Moravskoslezském kraji za rok 2017 značně převyšují průměr České republiky.

Na Ostravsku se zvyšuje význam emisí z lokálních topenišť.

Porovnání podílu emisí tuhých znečišťujících látek v letech 2008 a 2016 na území aglomerace Ostrava/Třinec/Frýdek-Místek. REZZO 1+2 představují velké zdroje, REZZO 3 představuje malé stacionární zdroje (především lokální topeniště), REZZO 4 představuje mobilní zdroje (doprava).

Zdroj:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/18groc/gr18cz/V.3.OKF-M_CHMU2018.pdf

Vývoj imisí

V posledních letech se kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji zlepšuje. 24hodinový imisní limit pro PM10 byl v roce 2019 překročen na 6 stanicích, zatímco v roce 2018 byl překročen na 45 stanicích, v roce 2017 na 50 stanicích, v roce 2016 na 23 stanicích, v roce 2015 na 29 stanicích a v roce 2014 na 57 stanicích.

V roce 2019 byla v Ostravě vyhlášena jedna smogová situace, která trvala 94 hodin, v roce 2018 to bylo pět smogových situací trvajících 332 hodin a v roce 2017 také pět smogových situací, nicméně ty trvaly celkem 760 hodin.

Koncentrace polutantů PM10, PM2.5 i benzo(a)pyrenu vykazují klesající trend. Hodnoty benzo(a)pyrenu však i nadále zůstávají vysoko nad imisním limitem, hodnoty prachových částic kolísají kolem imisního limitu (koncentrace PM2.5 jsou většinou nad úrovní imisního limitu). Ačkoliv se situace za poslední roky zlepšuje, je to z velké části vlivem dobrých meteorologických a rozptylových podmínek. Situace v naší aglomeraci však i nadále zůstavá nejhorší v republice a není tak ideální. Směrem k lepší kvalitě ovzduší se podniká spoustu kroků, což velice oceňujeme, je však potřeba neusnout na vavřínech a ještě více zabrat.

průměrné roční koncentrace PM10 v roce 2018 a trend koncentrací v letech 2008–2018, aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek průměrné roční koncentrace PM2,5 v roce 2018 a trend koncentrací v letech 2008-2018, aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu v roce 2018 a trend koncentrací v letech 2008-2018, aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek

Zdroj:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/18groc/gr18cz/V.3.OKF-M_CHMU2018.pdf

Imisní limity

Znečišťující látka Průměrná doba Přípustná/cílová úroveň
PM10 24 hodin 50 µg/m3
  1 rok 40 µg/m3
PM2.5 1 rok 25 µg/m3
Benzo(a)pyren 1 rok 1 ng/m3
NO2 1 hodina 200 µg/m3
  1 rok 40 µg/m3
SO2 1 hodina 350 µg/m3
  24 hodin 125 µg/m3

Stanice s nejvyššími koncentracemi PM10 v Moravskoslezském kraji v roce 2018:

Stanice Imisní limit Roční koncentrace
Ostrava Radvanice ZÚ 40 µg/m3 44 µg/m3
Věřňovice 40 µg/m3 43,6 µg/m3

Stanice s nejvyššími koncentracemi PM2.5 v Moravskoslezském kraji v roce 2018:

Stanice Imisní limit Roční koncentrace
Ostrava-Radvanice ZÚ 25 µg/m3 36,8 µg/m3
Věřňovice 25 µg/m3 35,8 µg/m3
Ostrava-Přívoz 25 µg/m3 31,5 µg/m3
Rychvald 25 µg/m3 31,4 µg/m3
Petrovice u Karviné 25 µg/m3 30,1 µg/m3
Karviná 25 µg/m3 30,1 µg/m3

Stanice s nejvyššími koncentracemi Benzo[a]pyrenu v Moravskoslezském kraji v roce 2018:

Stanice Imisní limit Roční koncentrace
Ostrava-Radvanice ZÚ 1 ng/m3 7,7 ng/m3
Ostrava-Radvanice OZO 1 ng/m3 4,7 ng/m3
Ostrava-Přívoz 1 ng/m3 4,7 ng/m3
Vratimov 1 ng/m3 4 ng/m3
Český Těšín 1 ng/m3 3,9 ng/m3
Ostrava-Hrabová 1 ng/m3 3,7 ng/m3
Ostrava-Kunčičky 1 ng/m3 3,4 ng/m3
Třinec-Konská 1 ng/m3 3,1 ng/m3
Karviná ZÚ 1 ng/m3 3 ng/m3
Ostrava-Poruba/ČHMÚ 1 ng/m3 2,9 ng/m3
Studénka 1 ng/m3 2,8 ng/m3
Třinec-Nebory 1 ng/m3 2,4 ng/m3
Ostrava-Poruba DD 1 ng/m3 2,3 ng/m3
Ostrava-Mariánské Hory 1 ng/m3 2 ng/m3